Modlitba nezklamala - probouzí nás současně s hotelovým portýrem, který buší na
dveře. V recepci dostáváme balíčky a vyrážíme. Na výlet jedem jen my 2. V
Borobuduru jsme chvíscenanalyzeri před šesto, kdy otvírají.Jelikož je zrovna
festival cena není 8USD, ale jen 4USD! Fantazie! Budhové kam se podíváš. Možná
jsme si měli vzít průvodce za 30 000Rp. Chrám pomalu vystupuje z mlhy a my
míříme z jeho vrcholu k autu na Prambanan.
Cestou tam i zpět pozorujeme kouřící Merapi. Prambanaan je komplex mnoha podobných chrámů různých velikostí. Největší
je zasvěcen Šivovi, bohu zla - něco jako ďábel se čtyřma rukama a třema očima
(jeho žena má všeho 2x tolik - symbol, že ženský maj navrch). Hned na začátku
nás odchytává místní dvojice studentů, kteří si chtějí cvičit angličtinu a
poskytnou nám perfektní výklad k celému komplexu. Epos vytesaný do stěn 2 chrámů
by člověk bez výkladu rozhodně nepochopil. Naláká nás to na večerní představení
Ramayany (cesta 2x 20 000Rp + lístky 2x 25 000Rp). Odpoledne trávíme sami v
hotelovém bazénu - jiní hosté v hotelu nejsou. Při čekání na jídlo stihneme i
pár mejlíků.
V 18:00 (už je pochopitelně tma jako v pytli) nás vyzvedává
transport a jedem opět 16km do Prambananu na "open air" představení.
Účinkujících je asi 150 a je to vážně zážitek, který stojí za to. Představení
doprovází Gamelan. Cestou zpět jedeme, jako celý den, klimatizovaným
transportem, což nám dvakrát neprospívá. Veronika je z toho nakřápnutá a na
jejím teploměru se ukazuje 37,2C, což je sic nejchladnější teplota široko
daleko, ale nás to zrovna neuklidňuje.
